čeština » lotyština | 1 [jedna] | Osoby

1 [viens] Personas

já	es
já a ty	es un tu
my oba / my obě	mēs abi
on	viņš
on a ona	viņš un viņa
oni oba / ony obě	viņi abi
muž	vīrietis
žena	sieviete
dítě	bērns
rodina	ģimene
moje rodina	mana ģimene
Moje rodina je tady.	Mana ģimene ir šeit.
Jsem tady.	Es esmu šeit.
Jsi tady.	Tu esi šeit.
On je tady a ona je tady.	Viņš ir šeit un viņa ir šeit.
Jsme tady.	Mēs esam šeit.
Jste tady.	Jūs esat šeit.
Všichni jsou tady.	Viņi visi ir šeit.

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….