čeština » bulharština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [седемдесет и едно] искам, желая нещо

71 [sedemdeset i yedno] iskam, zhelaya neshcho

Co chcete?	Какво искате?; Kakvo iskate?
Chcete si zahrát fotbal?	Искате ли да играете футбол?; Iskate li da igraete futbol?
Chcete navštívit přátele?	Искате ли да посетите приятелите си?; Iskate li da posetite priyatelite si?
chtít	Искам; Iskam
Nechci přijít pozdě.	Не искам да закъснявам.; Ne iskam da zakysnyavam.
Nechci tam jít.	Не искам да ходя там.; Ne iskam da khodya tam.
Chci jít domů.	Искам да си отида у дома.; Iskam da si otida u doma.
Chci zůstat doma.	Искам да остана у дома.; Iskam da ostana u doma.
Chci být sám / sama.	Искам да съм сам / сама.; Iskam da sym sam / sama.
Chceš tady zůstat?	Искаш ли да останеш тук?; Iskash li da ostanesh tuk?
Chceš se tady najíst?	Искаш ли да се храниш тук?; Iskash li da se khranish tuk?
Chceš tady spát / přespat?	Искаш ли да спиш тук?; Iskash li da spish tuk?
Chcete zítra odcestovat?	Утре ли искате да заминете?; Utre li iskate da zaminete?
Chcete zůstat do zítřka?	До утре ли желаете да останете?; Do utre li zhelaete da ostanete?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Утре ли желаете да платите сметката?; Utre li zhelaete da platite smetkata?
Chcete jít na diskotéku?	На дискотека ли искате да отидете?; Na diskoteka li iskate da otidete?
Chcete jít do kina?	На кино ли искате да отидете?; Na kino li iskate da otidete?
Chcete jít do kavárny?	В кафенето ли искате да отидете?; V kafeneto li iskate da otidete?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!