čeština » řečtina | 26 [dvacet šest] | V přírodě

26 [είκοσι έξι] Στη φύση

26 [eíkosi éxi] Stē phýsē

Vidíš tu věž?	Βλέπεις τον πύργο εκεί πέρα; Blépeis ton pýrgo ekeí péra?
Vidíš tu horu?	Βλέπεις το βουνό εκεί πέρα; Blépeis to bounó ekeí péra?
Vidíš tu vesnici?	Βλέπεις το χωριό εκεί πέρα; Blépeis to chōrió ekeí péra?
Vidíš tu řeku?	Βλέπεις το ποτάμι εκεί πέρα; Blépeis to potámi ekeí péra?
Vidíš ten most?	Βλέπεις τη γέφυρα εκεί πέρα; Blépeis tē géphyra ekeí péra?
Vidíš to jezero?	Βλέπεις τη λίμνη εκεί πέρα; Blépeis tē límnē ekeí péra?
Tamten pták se mi líbí.	Αυτό εκεί το πουλί μου αρέσει.; Autó ekeí to poulí mou arései.
Tamten strom se mi líbí.	Αυτό εκεί το δέντρο μου αρέσει.; Autó ekeí to déntro mou arései.
Tamten kámen se mi líbí.	Αυτή εδώ η πέτρα μου αρέσει.; Autḗ edṓ ē pétra mou arései.
Tamten park se mi líbí.	Αυτό εκεί το πάρκο μου αρέσει.; Autó ekeí to párko mou arései.
Ta zahrada se mi líbí.	Αυτός εκεί ο κήπος μου αρέσει.; Autós ekeí o kḗpos mou arései.
Tato květina se mi líbí.	Αυτό εδώ το λουλούδι μου αρέσει.; Autó edṓ to louloúdi mou arései.
Líbí se mi to.	(Αυτό) Το βρίσκω όμορφο.; (Autó) To brískō ómorpho.
Připadá mi to zajímavé.	(Αυτό) Το βρίσκω ενδιαφέρον.; (Autó) To brískō endiaphéron.
To je nádherné.	(Αυτό) Το βρίσκω υπέροχο.; (Autó) To brískō ypérocho.
To je ošklivé.	(Αυτό) Το βρίσκω απαίσιο.; (Autó) To brískō apaísio.
Připadá mi to nudné.	(Αυτό) Το βρίσκω βαρετό.; (Autó) To brískō baretó.
To je strašné.	(Αυτό) Το βρίσκω φρικτό.; (Autó) To brískō phriktó.

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!