čeština » chorvatština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [sedamdeset i jedan] nešto htjeti

Co chcete	Što želite?
Chcete si zahrát fotbal	Hoćete li igrati nogomet?
Chcete navštívit přátele	Hoćete li posjetiti prijatelje?
chtít	htjeti
Nechci přijít pozdě.	Ne želim zakasniti.
Nechci tam jít.	Ne želim ići tamo.
Chci jít domů.	Hoću ići kući.
Chci zůstat doma.	Hoću ostati kod kuće.
Chci být sám / sama.	Hoću biti sam / sama.
Chceš tady zůstat	Hoćeš li ovdje ostati?
Chceš se tady najíst	Hoćeš li ovdje jesti?
Chceš tady spát / přespat	Hoćeš li ovdje spavati?
Chcete zítra odcestovat	Hoćete li sutra otputovati?
Chcete zůstat do zítřka	Hoćete li ostati do sutra?
Chcete zaplatit ten účet až zítra	Hoćete li račun platiti tek sutra?
Chcete jít na diskotéku	Hoćete li u disko?
Chcete jít do kina	Hoćete li u kino?
Chcete jít do kavárny	Hoćete li u kafić?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!