čeština » francouzština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [soixante et onze] vouloir qc.

Co chcete	Qu’est ce que vous voulez ?
Chcete si zahrát fotbal	Est-ce que vous voulez jouer au football ?
Chcete navštívit přátele	Est-ce que vous voulez rendre visite à des amis ?
chtít	vouloir
Nechci přijít pozdě.	Je ne veux pas arriver en retard.
Nechci tam jít.	Je ne veux pas y aller.
Chci jít domů.	Je veux aller à la maison.
Chci zůstat doma.	Je veux rester à la maison.
Chci být sám / sama.	Je veux être seul.
Chceš tady zůstat	Veux-tu rester ici ?
Chceš se tady najíst	Veux-tu manger ici ?
Chceš tady spát / přespat	Veux-tu dormir ici ?
Chcete zítra odcestovat	Voulez-vous partir demain ?
Chcete zůstat do zítřka	Voulez-vous rester jusqu’à demain ?
Chcete zaplatit ten účet až zítra	Voulez-vous régler la note seulement demain ?
Chcete jít na diskotéku	Voulez-vous aller à la discothèque ?
Chcete jít do kina	Voulez-vous aller au cinéma ?
Chcete jít do kavárny	Voulez-vous aller au café ?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!