čeština » rumunština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [şaptezeci şi unu] „a vrea” ceva

Co chcete	Ce vreţi?
Chcete si zahrát fotbal	Vreţi să jucaţi fotbal?
Chcete navštívit přátele	Vreţi să vizitaţi prieteni?
chtít	a vrea
Nechci přijít pozdě.	Nu vreau să vin târziu.
Nechci tam jít.	Nu vreau să merg acolo.
Chci jít domů.	Vreau să merg acasă.
Chci zůstat doma.	Vreau să rămân acasă.
Chci být sám / sama.	Vreau să fiu singur.
Chceš tady zůstat	Vrei să rămâi aici?
Chceš se tady najíst	Vrei să mănânci aici?
Chceš tady spát / přespat	Vrei să dormi aici?
Chcete zítra odcestovat	Vreţi să plecaţi mâine?
Chcete zůstat do zítřka	Vreţi să rămâneţi până mâine?
Chcete zaplatit ten účet až zítra	Vreţi să plătiţi factura abia mâine?
Chcete jít na diskotéku	Vreţi să mergeţi la discotecă?
Chcete jít do kina	Vreţi să mergeţi la cinematograf?
Chcete jít do kavárny	Vreţi să mergeţi la cafenea?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!