čeština » slovinština | 68 [šedesát osm] | velký – malý

68 [oseminšestdeset] velik – majhen

velký a malý	velik in majhen
Slon je velký.	Slon je velik.
Myš je malá.	Miš je majhna.
tmavý a světlý	temen in svetel
Noc je tmavá.	Noč je temna.
Den je světlý.	Dan je svetel.
starý a mladý	star in mlad
Náš děda je velmi starý.	Naš dedek je zelo star.
Před 70 lety byl ještě mladý.	Pred sedemdesetimi leti je bil še mlad.
hezký a ošklivý	lep in grd
Motýl je hezký.	Metulj je lep.
Pavouk je ošklivý.	Pajek je grd.
tlustý a hubený	debel in suh
Stokilová žena je tlustá.	Ženska s sto kilami je debela.
Padesátikilový muž je hubený.	Moški s 50 (petdesetimi) kilami je suh.
drahý a levný	drag in poceni
Auto je drahé.	Avto je drag.
Noviny jsou levné.	Časopis je poceni.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.