čeština » španělština | 68 [šedesát osm] | velký – malý

68 [sesenta y ocho] grande – pequeño

velký a malý	grande y pequeño
Slon je velký.	El elefante es grande.
Myš je malá.	El ratón es pequeño.
tmavý a světlý	oscuro y claro
Noc je tmavá.	La noche es oscura.
Den je světlý.	El día es claro.
starý a mladý	viejo y joven
Náš děda je velmi starý.	Nuestro abuelo es muy viejo / mayor.
Před 70 lety byl ještě mladý.	Hace 70 años aún era joven.
hezký a ošklivý	bonito y feo
Motýl je hezký.	La mariposa es bonita.
Pavouk je ošklivý.	La araña es fea.
tlustý a hubený	gordo y delgado
Stokilová žena je tlustá.	Una mujer de 100 Kg. es gorda.
Padesátikilový muž je hubený.	Un hombre de 50 Kg. es delgado.
drahý a levný	caro y barato
Auto je drahé.	El coche es caro.
Noviny jsou levné.	El periódico es barato.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.