čeština » čerkéština | 68 [šedesát osm] | velký – malý

68 [тIокIищрэ ирэ] ины – цIыкIу

68 [tIokIishhrje irje] iny – cIykIu

velký a malý	ины ыкIи цIыкIу; iny ykIi cIykIu
Slon je velký.	Пылыр ины.; Pylyr iny.
Myš je malá.	Цыгъор цIыкIу.; Cygor cIykIu.
tmavý a světlý	шIункI ыкIи нэфы (нэфын); shIunkI ykIi njefy (njefyn)
Noc je tmavá.	Чэщыр шIункI.; Chjeshhyr shIunkI.
Den je světlý.	Мафэр нэфын.; Mafjer njefyn.
starý a mladý	жъы ыкIи кIэ; zhy ykIi kIje
Náš děda je velmi starý.	Титатэ жъы дэд.; Titatje zhy djed.
Před 70 lety byl ještě mladý.	Илъэс 70-рэкIэ узэкIэIэбэжьмэ, ар джыри ныбжьыкIагъ.; Iljes 70-rjekIje uzjekIjeIjebjezh'mje, ar dzhyri nybzh'ykIag.
hezký a ošklivý	дахэ ыкIи Iае; dahje ykIi Iae
Motýl je hezký.	ХьампIырашъор дахэ.; H'ampIyrashor dahje.
Pavouk je ošklivý.	Бэджыр Iае.; Bjedzhyr Iae.
tlustý a hubený	пщэр ыкIи од; pshhjer ykIi od
Stokilová žena je tlustá.	Бзылъфыгъэу килограмишъэ къэзыщэчрэр пщэр.; Bzylfygjeu kilogramishje kjezyshhjechrjer pshhjer.
Padesátikilový muž je hubený.	Хъулъфыгъэу килограмм шъэныкъо къэзыщэчрэр од.; Hulfygjeu kilogramm shjenyko kjezyshhjechrjer od.
drahý a levný	лъапIэ ыкIи пыут; lapIje ykIi pyut
Auto je drahé.	Машинэр лъапIэ.; Mashinjer lapIje.
Noviny jsou levné.	Гъэзетыр пыут.; Gjezetyr pyut.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.